- Úvod
- Katalog kolektivní
- Kartografie naděje: Příběhy sociální změny / Cartographies Of Hope: Change Narratives
Kartografie naděje: Příběhy sociální změny / Cartographies Of Hope: Change Narratives

- Kompletní specifikace
Kartografie naděje: Příběhy sociální změny / Cartographies Of Hope: Change NarrativesSkladem 1 ks180 Kč/ ks
název: Kartografie naděje: Příběhy sociální změny / Cartographies Of Hope: Change Narratives
rok vydání: 2012
typ dokumentu: katalog kolektivní
překladatel: Jaroslav Anděl (1949), Ladislav Nagy (1974), Martin Mráz, Petra Key, Lukáš Kašpar (1977)
autor textu: Jaroslav Anděl (1949)
typograf: Jaroslav Anděl (1949)
ID zpracování v abartu: 97356
počet stran: 275, (7), obálka
rozměry: 240 x 185
ISBN: 978-8087446-19-5
jazyk: anglický, český
osobnosti: Krištof Kintera (1973), Michael Bielický (1954), Kamila Richter (1976), Krzysztof Wodiczko (1943), Oliver Ressler (1970), Kader Attia (1970), Suzanne Lacy (1945), Ingo Günther (1957), Toril Johannessen (1978), Daniel Latorre (1971), Eva Bakkeslett (1966), Naeem Mohaiemen (1969), Natalia Radywyl, Teddy Cruz (1962), Daniel Andújar (1966), Michael Grey (1961), Alexandra Ginsberg (1982), J. Puett (1957), Nils Norman (1966), Amy Franceschini (1970), Fran Ilich (1975), Sascha Pohflepp (1978), Abu Shawky (1985), Christian Nold, Steve Lambert (1976), Paul Glover (1947), Lize Mogel, Karsten Schmidt
skupina: Ztohoven, Superflex, Terreform ONE (Open Network Ecology) (Nezisková skupina architektů, designérů, umělců a vědců, která se zaměřuje na ekologický design ve velkoměstech. Vyvíjí nová řešení a technologie pro místní udržitelnost v energetice, dopravě, infrastruktuře, budovách, zpracování odpadu, potravinářství, vodohospadařství a mediálním prostoru.
-
Dlouhodobý výzkum neziskové organizace Terreform 1 se zabývá filantropickým designem a integrací ekologických zásad do městského prostředí. Záběr Terreformu 1 sleduje tři hlavní, vzájemně provázaná pole – bydlení (habitat), dopravu (mobility) a urbanismus (urbanity). Zásadním projektem kolektivu je Fab Tree Hab, který reaguje na současné plýtvání energií ve stavebním sektoru. Joachim vychází z předpokladu, že Amerika bude potřebovat příštích padesát let na to, aby vyřešila své problémy související s klimatickými změnami, energetickou krizí a dopravním sektorem. Každopádně ale celých 48 procent energie představuje stavební sektor – průmysl, obchod a bydlení založené na architektuře: to vše je závislé na nákladných systémech ventilace a klimatizace.
„Klíčové je v projektu Fab Tree Hab zvětšení efektivity o 300 procent, což není absurdní, když vezmete v úvahu jen výdaje na elektřinu, konstrukce a plýtvání teplem. Myslím, že nechuť začít s novým modelem bydlení je tu hlavně proto, že lidé nejsou trpěliví. Nechce se jim čekat na dům, až za několik let vyroste,“ říká s jistou skepsí Mitchell Joachim.
Mariana Serranová)
ISID: ISID97356



